Němci si zítra zvolí nového kancléře: Co volby znamenají pro Česko?
3 fotografie
Předčasné volby, které změní Německo. Už zítra zamíří naši západní sousedé k urnám. Vybírat budou nové složení Bundestagu i své vlády v čele s kancléřem. Kdo jsou favorité a jak volby ovlivní Česko?
Největší favorité
Hlavním favoritem voleb jsou křesťanští demokraté CDU/CSU. Vítězství konzervativní unie předpokládají v Německu všichni, v průzkumech se drží dlouhodobě na špici s podporou kolem 30 procent.
Výrazný úspěch se očekává i u Alternativy pro Německo (AfD). Ta je označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Průzkumy jí přiřazovaly zisk kolem 20 procent. Její členové stanuli několikrát před soudem za užívání nacistických hesel. Členové strany také vítali svou předsedkyni Alici Weidelovou skandováním „Alice für Deutschland (Alice pro Německo),“ což je parafráze nacistického „Alles für Deutschland (Všechno pro Německo)“.
Až třetí na pásce by měli být sociální demokraté (SPD), kteří dosud měli pro sebe post kancléře. Neočekává se ale, že by se jim povedlo tento post pro sebe uhájit. SPD podporuje zhruba 15 procent voličů.
Dalšími stranami, které se zřejmě dostanou do Bundestagu, jsou němečtí Zelení a strana Levice. Na hraně zvolitelnosti se pohybují strany FDP a konzervativní levicová strana Sahry Wagenknechtové (BSW).
Kdo by mohl být kancléřem
- Friedrich Merz (69), který vede do boje uskupení CDU/CSU. Je známý jako vnitrostranický kritik bývalé kancléřky Angely Merkelové (70). Zaměřuje se na přísnější migrační politiku, návrat k jaderné energii a také podporu Ukrajiny, a to včetně dodávek střel Taurus Kyjevu. Je také kritický vůči Rusku a Číně. Je ženatý a má tři děti.
- Alice Wiedelová (46) stojí v čele AfD, strany, který prosazuje „tradiční hodnoty“, uzavřela by hranice a odmítá sňatky stejnopohlavních párů. Jenže právě tady kritici označují političku za pokrytce. Sama totiž žije ve Švýcarsku s partnerkou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní dva syny. Wiedelová patřila mezi umírněné členy AfD, před volbami ale svoji rétoriku značně přitvrdila.
- Olaf Scholz (66) v čele SPD zastával post kancléře, je ale velmi pravděpodobné, že svůj post neobhájí. Na poli imigrační politiky nic měnit nechce, postačí podle něj důsledné vymáhání současných zákonů. Na to si prý posvítí. Jenže podle německých médií šlo o planá slova. Pro podobné sliby se tak už v Německu vžilo sloveso „scholzovat“.
Nakopnutý Berlín, spokojená Praha
Česku se občas přezdívá další spolková země. Proto jsou německé volby velmi bedlivě sledovány i v Praze. Německo se v posledních letech potýká s velkými problémy, odhady říkají, že letos by mohla ekonomika růst o mizivých 0,2 až 0,4 procenta. A to není nijak dobrá zpráva ani do Česka, protože rostoucí Berlín znamená spokojenější Prahu. Co by mohlo Němcům (a Čechům) pomoci? Podle poradce premiéra a šéfekonoma BH Securities Štěpána Křečka by to bylo, kdyby se nová vládní koalice zaměřila na obnovování jaderných elektráren, což by mohlo mít pozitivní dopad na ceny energií i v tuzemsku.
Pro Prahu by také bylo dobré, kdyby se nový kancléř zaměřil na větší podporu tamní ekonomiky, což by znamenalo bohatnutí země a to by bylo dobrou zprávou i pro české exportéry, kteří do Německa vyváží. „V neposlední řadě by to bylo, kdyby nová německá vláda přispěla ke konci války na Ukrajině. To by byl výrazný prorůstový faktor,“ uvedl Křeček. Vztahy s Českem může ovlivnit i přístup nové vlády k iniciativě, kterou v Bruselu Praha rozjela. Jejím cílem je zrušení ekologických sankcí na automobilky. Postoj Berlína může být klíčový. „Signály, které mám od německého průmyslu, jsou takové, že by uvítali, kdyby k těm změnám došlo,“ řekl Blesku ministr průmyslu Lukáš Vlček (42, STAN). Podle Křečka by případná německá vláda ve složení CDU/CSU a SPD mohla být méně agresivní v prosazování zelených cílů a Praha by tak mohla ve své iniciativě najít spojence právě v Berlínu.
Jak se volí?
Německý volební systém patří mezi ty složitější. Vedle části dolní komory volené poměrným volebním systémem, tedy jako u voleb do české Poslanecké sněmovny, si totiž voliči volí ještě další poslance v jednomandátových obvodech. To zhruba odpovídá českým volbám do Senátu. Každý občan tak má ve volební místnosti k dispozici dva hlasy. Jeden pro kandidátku jím preferované strany, jeden pro konkrétního poslance v jeho obvodu.
3 fotografie
