Zamiloval jsem se do české herečky
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
Vím, že to možná bude znít trochu bláznivě, ale chtěl bych se svěřit s něčím, co mě poslední měsíce dost zaměstnává. Platonicky jsem se zamiloval do jedné známé české herečky. Sleduji ji už delší dobu – její herectví, rozhovory, vystupování… a mám pocit, že je nejen krásná, ale i velmi citlivá, inteligentní a autentická. Zjistil jsem, že je pravděpodobně nezadaná, a přistihl jsem se, že často přemýšlím nad tím, jaké by to bylo ji skutečně poznat. Jenže zároveň mi přijde, že jako "obyčejný chlap" – nejsem slavný, nejsem bohatý – u takové ženy nemám žádnou šanci. Připadám si směšně a přitom ty city nejsou povrchní. Nejsem naivní, ale nevím, co s tím. (Martin, 34)
Milý Martině,
Váš "problém" není vůbec směšný – naopak, je velmi lidský a citlivý. Vaše city působí opravdově, ale je důležité si uvědomit, že znáte jen určitou "verzi" této ženy – tu veřejnou. To, co vás na ní přitahuje, může být skutečné, ale také může být částečně výsledkem vaší projekce a touhy po vztahu s někým, kdo ztělesňuje určité kvality, po kterých toužíte.
Zda ji "pustit z hlavy"? Nemusíte hned. Ale možná by stálo za to zkusit svou energii přesunout z ideálu směrem k reálnému vztahovému prostoru. Ptáte se, jestli máte šanci – pravdou je, že i slavné ženy jsou jen lidé. Pokud by se někdy stalo, že se přirozeně potkáte, máte samozřejmě právo projevit zájem. Ne jako fanoušek, ale jako muž. Lidé si často nacházejí cestu napříč různými světy, pokud je mezi nimi skutečné spojení. Ale cíleně se snažit "dostat k ní" jen proto, že vás fascinuje, by mohlo vést spíše k frustraci.
